Tula
V roce 2014 proběhl průzkum, který zjišťoval, ve kterém ruském městě nebo obci se žije nejlépe. V kategorii administrativních center Ruské federace skončila Tula na třetím místě.
První písemná zmínka o Tule je v Nikonovské kronice a vztahuje se k roku 1146. Na území města se nachází kulturněhistorické památky, které jsou velmi hodnotné a jsou nedílnou součástí celosvětového kulturního dědictví. V Tule je více než 300 objektů kulturního dědictví; jedná se o díla architektonická, urbanistická, historická, díla sochařského umění a archeologie. Cestovní ruch v Tule je založen na třech odvětvích, které vycházejí z kořenů historie města: zbrojnictví, samovary a pernikářství. Tato tři odvětví mají v Tule svá muzea: Muzeum zbraní, jedno z největších svého druhu v Rusku, Muzeum samovarů a Muzeum tulského perníku. Další chloubou města je Tulský kreml, který je tvořen nejstaršími budovami ve městě, architektonickými památkami z 16. století. Ve vzdálenosti 14 km jihozápadně od Tuly se nachází muzeum Lva Nikolajeviče Tolstého v Jasné Poljaně, unikátní středobod ruské historie a kultury, jenž odkazuje na největšího spisovatele a myslitele 19. – 20. století.
Tula je významné centrum průmyslu, vědy a kultury a důležitý dopravní uzel s počtem obyvatel 485 930 (2016), v celém městském okruhu žije 551 642 obyvatel (2016). Hustota zalidnění v Tule je 3432 obyv./km2. Ve dvojměstí Tula-Novomoskovsk žije kolem milionu obyvatel. Územím města nebo v jeho těsné blízkosti vedou důležité dopravní trasy Moskva – Krym, Kaluga – Tula – Michajlov – Rjazaň, a velké trasy železnice Moskva – Donbas, Tula – Kozelsk, jež spojují Tulu s dalšími ruskými regiony a s blízkými i vzdálenějšími státy. Z města vedou železniční trasy do Moskvy, Orlu, Kalugy, Uzlovuja a Kozelska.
Pro ekonomiku Tuly je nejdůležitější průmysl, daňové příjmy z něj činí kolem 50 % rozpočtu města. Pro ekonomiku a sociální život Tuly jsou významní také drobní podnikatelé a obchodníci. Živnostníků je v Tule více než 50 tisíc. Škála exportu a importu zboží a nabídka služeb je široká, od potravinářských výrobků po strojírenské výrobky a těžební technologie. K 1. lednu 2016 bylo v Tule 0,51 % registrovaných nezaměstnaných.
Pjatnická ulice v Tule ([[19. století)]] První zmínky o Tule pocházejí již ze 14. století, přesto však někteří historikové věří že je ještě starší; považují ji za legendární Taidulu z roku 1146. Ve středověku byla Tula menší pevností Rjazaňského knížectví. Od roku 1503 spadala pod knížectví Moskevské, v roce 1530 zde byl vystavěn kreml. Během válek s Tatary získala Tulská pevnost větší význam, roku 1552 zde byl odražen útok Krymských Tatarů.
Koncem 16. století se zde začaly vyrábět zbraně, na začátku 18. století tu pak Petr Veliký založil specializovaný zbrojní závod, první svého druhu v Evropě. Na konci roku 1917 se zde dostali k moci bolševici. Během 2. světové války tu probíhaly těžké boje, přesto se Tula ubránila a nacisté se tudy k Moskvě nedostali. Po válce získala titul „město-hrdina“.
Mapa - Tula
Mapa
Státní území - Rusko
Ruská vlajka |
Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
RUB | Ruský rubl (Russian ruble) | ₽ | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
KV | Komi (Komi language) |
RU | Ruština (Russian language) |
TT | Tatarština (Tatar language) |
CE | Čečenština (Chechen language) |
CV | Čuvaština (Chuvash language) |